DENISA MICHÁLEK BELZOVÁ se narodila v roce 1980 v Brně. Vystudovala FaVU, obory malba, intermédia a environment. Výstava Brlohy zobrazuje staré chatrče, rozpadající se domy, dočasné příbytky či provizória, opuštěná místa snoubená se zuby časů, které se staly součástí krajiny a spoluvytváří jejího génia loci. Malířovo oko uzří je v procesu jejich existence v mezičase na trase, spějící od jejího vzniku ke konečnému zániku, jako „zjevení ticha”. (Foto: Roman A. Muselík.)
Hato (Keiko Hata) je japonská malířka, animátorka a příležitostná divadelnice. Narodila se a žije v Hirošimě. V roce 2019 strávila nějaký čas v Brně, učí se česky a v České republice vystavuje poprvé.
LENKA PILAŘOVÁ absolvovala Fakultu výtvarných umění VUT v Brně, v ateliéru profesora Jiřího Načeradského, byla a je členkou několika výtvarných uskupení, z nichž nejstálejší je brněnská skupina Šestá Větev. Svoje zkušenosti úročí dodnes ve figurální malbě, ačkoli ráda zabrousí k abstrahujícím projektům. Pro její tvorbu jsou typické přesahy v malbě vycházející z použití malířského válečku jako uměleckého nástroje. Defacto tak dochází ke kombinaci klasických malířských technik a tisku. Výstava je koncipována jako vizuálí palindromy, které poskytují jedinečný estetický zážitek právě díky vibraci mezi konkrétním a abstraktním vnímáním díla. Přímý realistický zážitek z námětu lesa je rozbíjen provazci deště. Sluneční záře je tříštěna do kaleidoskopu světelných toků zásahem již zmíněných, pro autorku typických, přesahů v klasickém malebném pojetí. Slova kurátora Petra Němce zde.
ROMAN A. MUSELÍK (nar. 27. 12. 1965) náleží k erudovaným autorům brněnské fotografie, kteří jsou schopni vysoké míry sebereflexe, dané jeho fotografickým a současně uměleckohistorickým vzděláním, které využívá i v práci kurátora výstav současného umění. Jeho soustředěná tvůrčí práce, která se odvíjí v tematických celcích, klade velké nároky na sebedisciplínu právě proto, aby zachovala vizuálně jednotnou stopu v tematicky odlišných prostředích. Jeho vizualistický přístup je sjednocujícím jmenovatelem, který dovoluje do zdánlivě banálních scén koncepčně vkládat univerzální smysl. Za zdánlivou dokumentarizací reality stojí silná a niterná výpověď o stavu jeho samého jakožto pozorujícího subjektu, o základním tónu prožívání jeho bytí i společnosti, v níž žijeme. Slovo kurátora Petra Němce zde. (Foto: Otakar Petříček.)
IVAN KRAJÍČEK (nar. 23. 11. 1964 v Brně) má za sebou bohatou básnickou i performerskou dráhu. Vystudoval Dějiny umění na FFUP v Olomouci. Vystavoval na desítkách míst, například v galerii Kina Metra v Prostějově, v hradní kapli na Hukvaldech, v galerii G99 brněnského Domu umění, ale i v Bílině, ve Zbýšově či českém centru v Drážďanech. Naposledy měl výstavu nazvanou Svatej za dědinou na festivalu Přešlap 2018 ve Svatoslavi na Brněnsku. Dříve vystupoval se skupinou Vítrholc a publikoval v několika Almanaších Vítrholc. Natočil řadu experimentálních filmů, založil skupinu Kunst macht frei. Výrazně se také zapsal svým účinkováním do dějin pořadu Prostřeno. Působil v úspěšné brněnské skupině KOLABORAC3 s umělci Karlem a Andrém. V roce 1997 dal podnět ke vzniku performačního dua Plastic Pickle Performance, ve kterém s Petrem Němcem příležitostně vystupuje dodnes. Zdroj: FB Sousedský klub Totoro. Slovo kurátora Petra Němce zde.
KRISTÝNA HOUSKOVÁ (nar. 11. 7. 1984) fotografuje balet, protože nemůže jinak. Narodila se ve Zlíně, devět krásných let strávila v blízkosti baletu v Brně, kde vystudovala medicínu a krátce pracovala jako anestezioložka v ÚN Brno. Posledních deset let žila a pracovala v Německu, odkud se letos v létě přestěhovala do Prahy. Má tři děti, manžela a fotoaparát Cannon.
PETRA KUČEROVÁ se narodila a žije v Brně. Vystudovala Střední průmyslovou školu textilní, obor Modelářství a návrhářství oděvů. Poté Fakultu výtvarných umění VUT Brno, ateliér Tělového designu. Tvoří oděvy z bambusového úpletu pod autorskou oděvní značkou UFOMOA. Své obrazy vystavuje pod názvem UFOART. Obrazy a kresby až na výjimky nemají názvy, Petra nechává na fantazii diváka, co v nich vidí a jak na něj působí.
PETRA FEKAROVÁ, absolventka Fakulty výtvarných umění při VUT v Brně. Po ukončení školy se věnovala malování obrazů plných imaginativních prvků geometrických tvarů. Na výstavě v Galerii mladých nazvané Geometrická zahrada se tyto tvary dostaly i do prostorových objektů. S dalším vývojem její tvorby měly tyto objekty blízko k hračkám a objektům hry pro děti. Založila si značku Tojatoy na výrobu dětských her-stavebnic a hraček. Také tvoří objekty a kostýmy pro divadelní představení, např. Dámská šatna (Studio Dva), O hodném drakovi, Zmatek nad zmatek (divadlo Polárka), Perníková chaloupka (Divadlo Koráb), V žabím pyžamu a Limonádový Joe (Slovácké divadlo).
„HONZA VOLF, ten, co neumí hrát golf“, jak se Honza Volf (nar. 1955) podepisuje pod svými díly, se po ukončení studia na Střední umělecké škole živil jako uklízeč v metru. Posléze začal načerno prodávat na Karlově mostě své grafiky a básničky. Časem si získal mnoho příznivců. Je známý svou „sluníčkovou“ tvorbou, což znamená, že se v jeho dílech často objevují vyobrazení sluníček a z jeho textů čiší nepřekonatelný optimismus, vyznávání lásky a úcty ke druhým bytostem a nabádání k radosti ze života. Honza Volf je tvůrce kalendářů, diářů, plakátů a básnických sbírek. Zdroj: www.megaknihy.cz.
JIŘÍ MAYER (nar. 1990). Umělec mladé generace pracující převážně s médiem malby. Ve své tvorbě si hraje s infantilností, naivitou a vtipem, které konfrontuje se zaběhlými postupy. Jeho práce jsou zastoupeny v soukromých sbírkách v ČR i zahraničí. Zdroj: www.sito-posters.cz.
KATARÍNA GEFFERTOVÁ tvorí pod menom Kathalaluna žijúce obrázky zo svojho vlastného sveta. Príďte si pozrieť ilustrácie fiktívneho temného rozprávkového mesta Melmoth, ktorého ulice sa zdajú rovné len tej najožralejšej skupinke starousadlíkov. Spoznajte Nočné Mory, gang, ktorý skáče po strechách s mačkami. Starú, graciózne odpudivú rentierku Mercedes a jej ochod so suvenírmi, paranoidnú Zoru a jej sny, v ktorých vidí to isté mesto úplne inak.
KRISS SAGAN (nar. 1989) sa (hyper)aktívne venuje tvorbe od roku 2011. Pohybuje sa medzi digitálnou kresbou, ilustráciou, maľbou na plátno a animáciou. Animáciu študuje na bratislavskej VŠMU a popri škole pracuje s hudobníkom Ficture na experimentálnom hudobno-animačnom projekte Anibits. Vo svojej tvorbe veľmi rada pracuje so zachytávaním svojich aktuálnych myšlienok a pocitov, okolitých zvukov a rôznych tvarov, ktoré ustavične recykluje. Na papieri sa jej pod rukami často objavia aj úsmevné postavičky. Veselé ilustrácie tvorila dva roky aj pre slovenskú kávovú pražiareň Green Plantation. Momentálne pripravuje svoj bakalársky film, ktorý sa bude venovať téme hľadania identity. Jej láska k hudbe sa odzrkadľuje pri dlhodobej spolupráci s hudobníkmi ako je Foolk, či multižánrová kapela Gonsofus.
JAROSLAV DIVIŠ (nar. 24. 5. 1981 ve Vsetíně). Soukromá výtvarná studia. Soustavná tvorba v rámci všech možných výtvarných technik, s odkazem na věk dřeva a kamene (pravěk, městské pohanství). Hluková obdoba ticha šířena převážně samovydáváním v omezeném nákladu (CD, kazety, diskety), v okruhu čistě podzemním po celém světě. Občasné publikování sociální poezie na veřejných stránkách (ojediněle v časopisech Psí Víno a VLAK). Zdroj: www.galerie-sumperk.cz.
PETR VÁLEK (nar. 23. 1. 1976) je kameník, malíř, sochař a hudebník z Loučné nad Desnou na Šumpersku. Absolvoval kamenické učiliště v Žulové, pracoval příležitostně např. jako ošetřovatel v šumperském Domově důchodců, v současnosti se věnuje vlastním uměleckým aktivitám.
Soustavně si nebuduje svůj vlastní malířský styl, stylovost jej vůbec nezajímá. Obraz bývá záznamem nějakého minipříběhu, jehož byl svědkem nebo si jej vydedukoval, vymyslel. Petra Válka velmi zajímá svět, ale bere jej z jiné stránky, je svobodným a až dětsky čistým umělcem, který nemoralizuje, nevychovává, nevaruje, nekritizuje, nepropadá iluzi ani neběduje. Obraz je tedy nekomplikovaný, přímočarý a většinou tedy dobře srozumitelný. Zdroj: Českotřebovský deník.
FRANTIŠEK MUCHA (nar. 14. 8. 1993), student Intermediálního ateliéru doc. Petra Lysáčka na Fakultě umění Ostravské Univerzity. Bydlí v malé vesničce Leskovec na Valašsku. V Divadle Koráb uvedl výstavu maleb Každodenní bizarnosti.
